* Měsíční shrnutí - DUBEN

Je tady opět poslední den v měsíci, což svědčí o tom, že je čas na měsíční, v tomto případě dubnové, shrnutí. Jsem ráda, že se stále držím svého a dokážu ocenit byť ty sebemenší pokroky. Udála se spousta nových věcí, které mě posunuly opět blíž k mému cíli. A hlavně tady máme konečně jaro a krásné počasí, takže šup šup sportovat ven! :))

Řeknu vám, že bych si ty své "úspěchy" měla začít zapisovat, protože je teď tahám až z paty. Mám pocit, že se toho tolik událo, přitom spekuluji nad každým bodem. I když jich je podstatně méně než v předchozích měsících, pro mě jsou to stále pozitiva a novinky, kterých si cením. :)) Co vše se tedy v dubnu událo?

• rehabilitace dělají mému ramenu dobře
• vyzkoušela jsem opět hromadu nových jídel (viz seznam receptů)
• ochutnala jsem výrobek Fit and Slim (recenze zde)
• měla jsem tu čest udělat rozhovor s fitnesskou Nikolou Weiterovou
• začala jsem si tvořit své domácí plány na posilování
• cvičím Insanity
• zamilovala jsem se do Knack snacku od Racia
• konečně pravidelně běhám
• po dlouhé době jsem cvičila s gymnastickým míčem (díky, Zuzko!)
• koupila jsem si Tvarohový fitness krém
• ochutnala jsem Smacker Mexiko (byl výborný!)
• vyzkoušela jsem další programy od Jill a Boba
• pořídila jsem si vanilkové aroma a stále ho cpu do snídaňových kaší
• ochutnala jsem karob (líbí se mi jeho atypická chuť)
• mám 234 pravidelných čtenářů (měsíční přírůstek činí 54 čtenářů)
• za 4 měsíce mi počítadlo ukazuje téměř 54,5 tis. návštěv
• zjistila jsme, že u nás začnou kurzy jógy - budu chodit :)) 
• zbavila jsem se závislosti na arašídovém másle a hořké čokoládě
• začala jsem cvičit ráno, což se pozitivně podepsalo na mém psychickém stavu

Duben ale nebyl pouze měsícem úspěchů. Přišlo i pár zklamání:

• ukončila jsem předčasně burpees i squat challenge
• nepovedly se mi domácí celozrnné rohlíčky

Celkové zhodnocení:

Duben pro mě nebyl zrovna zlomovým měsícem, ale byl měsícem plným experimentů. Rozhodla jsem se totiž vyzkoušet hned několik programů od Jillian, na které už jsem se delší dobu chystala. A protože jsem u Nikki četla samé pozitivní recenze na Bobovy programy, rozhodla jsem se zkusit také pár z nich. A řeknu vám, že jsem byla vážně nadšená, i když to bolelo jak čert.

LeniKa mě vyprovokovala svými pravidelnými příspěvky o Insanity k tomu, že jsem se do něj pustila také. I když nejedu zrovna podle plánu, mám za sebou prvních 7 workoutů a jedu dál! Moc se mi to líbí, takže doufám, že u programu se trošku zdržím. Krom toho si brousím zoubky na P90X, ovšem nejdříve si musím pořídit hrazdu.

V jednom z minulých článků jsem se zmiňovala o tom, že jsem konečně začala s běháním. Nebylo to chvilkové pobláznění, prostě mě to opravdu chytlo. Snažím se běhat alespoň 3x týdně, ale věřím tomu, že to půjde i častěji. Hned, jak bude po zkouškovém. :))

Trošku jsem polevila se Zuzkou, doufám, že se na mě za to nebude zlobit :)), ale po Insanity jsem v druhé polovině měsíce nebyla schopna cvičit ještě něco dalšího. Na druhou stranu mě potěšila svým 64. workoutem, protože jsem po dlouhé době cvičila s gymnastickým míčem a moc mě to bavilo!

U našeho obchodu se objevil letáček s velmi (pro mě) důležitou informací, totiž, že v měsících květnu a červnu u nás na ZŠ budou vedené lekce jógy. První hodina už je sice ve čtvrtek, ale nestihnu ji kvůli zápočtu, takže se třepu na příští týden. :))

Mé bolavé rameno už je na tom mnohem lépe, i když občas ještě zazlobí. Aktuálně proto ještě necvičím s činkami, ale hned jak se vzchopí, začneme zase najíždět na předchozí režim. Rehabilitace a elektroléčba mu evidentně dělají dobře. 

Velmi jste ocenili rozhovor s fitnesskou Nikolou Weiterovou, což mě velmi potěšilo, protože takové reakce jsem nečekala. Mimo to zvažuji, že bych se pustila do užší spolupráce s ní, ovšem nejdříve až po zkouškovém. No, uvidíme. Každopádně v záloze už mám další známou osůbku, takže doufám, že se rozhovor uskuteční co nejdříve. Pokud to bude v mých silách, budu se snažit těmito rozhovory blog trošku oživit. :))

V bodech si můžete všimnout toho, že jsem zavedla ranní cvičení. Po konzultaci s přítelem jsem usoudila, že to tak bude vhodnější hned z několika důvodů. Jak všichni víte, říká se, že sportování po ránu je užitečné, protože metabolismus je zrychlený a lépe se tak spalují tuky. Ale tím dalším, a řekla bych i důležitějším důvodem, je to, že k večeru (cvičila jsem vždy kolem 7. hodiny) už se mi do toho cvičení holt tolik nechtělo. Při prvním ranním cvičení, kdy jsem svému tělu přivodila takový šok, že jsem ihned po docvičení vytuhla na 2 hodinky. Nu každopádně je to o zvyku, takže nyní preferuji cvičení v dopoledních hodinách.

Závěrem ještě pár slov k dubnovým neúspěchům. Pokoušela jsem se o domácí celozrnné rohlíčky, ale nakonec z nich byly jen celozrnné cihly, kterými bych mohla házet po mých neoblíbencích. :D I mistr tesař se holt někdy utne. :))

Kromě nepovedených rohlíčků mě dost mrzí předčasné ukončení společných výzev, a to burpees a squat. Burpees jsem se musela vzdát pro dobro svého nemocného ramene a na tu dřepovací výzvu jsem se sprostě vykašlala. Jedno pozitivum však tento neúspěch má, protože jsem zjistila jednu podstatnou věc. I když se říká, že ve dvou (více) lidech se to lépe táhne, já jsem asi ta, co si raději hrabe na svém vlastním písečku. Kdykoliv jsem se držela svých osobních výzev, kdy jsem dokazovala sama sobě, že mám na to, cojsem si zrovna vzala do hlavy, makala jsem. Teď to pro mě byla spíše taková rutina než potěšení z vlastních pokroků. Proto se zřejmě dalších takových společných výzev budu stranit. Nicméně není všem dnům konec, je třeba se na to dívat pozitivně, takže i když je toto předčasné ukončení pro mě takové malé osobní selhání, napravím to hned ve své další osobní výzvě! :)) 

A jako třešnička na dortu (alespoň pro mě) jedna informace, a to, že chci konečně začít pravidelně chodit do posilovny. Teď na to nebyly vhodné podmínky (a ještě nějaký ten pátek nebudou), protože je hodně učení do školy a já nechci přípravu nijak zanedbávat. Jsem ráda, že vůbec stíhám cvičit doma (na to si udělám čas vždycky :)). Ale objevila jsem jednu posilovnu nedaleko od mého bydliště, cena vstupu je příznivá, prostředí vypadá na fotkách hezky, takže není důvod to stále odkládat. Jak "seknu" se školou, půjdu do toho!

  

Co vy a duben? Jaké jsou vaše úspěchy?

Krásné úterní ráno!

Kriss