středa 18. září 2013

* Ve dvou se to lépe táhne


Myslím, že s názvem článku budete všichni souhlasit. Když na něco nejste sami, ale máte se v těžkých chvilkách o koho opřít, hned se vám zdá všechno snadnější. Nebojte, dnes nebudu ventilovat žádná životní moudra. :)) Dlouho tady scházel článek inspirovaný mým oblíbeným časopisem Fitness, takže jsem si dnes dovolila zapátrat v nejnovějším čísle, kde jsem našla tyto pozitivní výsledky nejrůznějších studií...

Bylo zjištěno, že průměrný trénink ve dvou trvá necelou třičtvrtě hodinku, zatímco v případě, že člověk cvičí sám, vydrží okolo 35 minut.

Věděli jste, že údajně až 50 % lidí je vystaveno předčasnému úmrtí vzhledem k nedostatečným sociálním vazbám?

Pokud se do posilovny vydáte se zkušenější kamarádkou, váš trénink tak může být až o 40 % kvalitnější. Jistě nebude překvapením, že pokud vedle sebe budete mít někoho zdatnějšího, bude vás to inspirovat a motivovat k lepším výsledkům.


Bylo potvrzeno, že pokud člověk sdílí svoje sportovní (ale i jiné) úspěchy s ostatními lidmi, dosahuje poté lepších výsledků. Důkazem je 140 lidí, kteří se zúčastnili jedné 6měšíční hubnoucí studie, kdy se zjistilo, že lidé, kteří se pokoušeli o úbytek své váhy a sdíleli své postupy a pocity s ostatními, dosáhli největšího úbytku.

Jedna zajímavost na závěr. Pokud se pustíte s kamarádkou do tréninku BOSU (který se mimo jiné objeví v říjnovém čísle časopisu Fitness), provedete celkem téměř 800 opakování cviků.


Já osobně s nadpisem souhlasím, ovšem jen, co se týče nějakých životních situací. Už jsem to psala v několika článcích i komentářích, že jsem tak trošku při cvičení vlk samotář, takže mi vyhovuje sólo cvičení. Chápu, že mnohým z vás, kteří usilujete o snížení vaší aktuální váhy, naopak velmi pomáhá přítomnost jiného člověka, který v tom tzv. "jede" s vámi. Právě proto si zakládáte nejrůznější blogy, kam si pravidelně zapisujete své jídelníčky, pohyb, pocity a vše kolem toho. Právě proto vás také motivují komentáře ostatních, kteří vám řeknou svůj názor či postoj. Takové podpoře dávám jednoznačně zelenou, go! Nicméně věřím (a možná i trošku tajně doufám :)), že jsou tady také tací, kteří si prostě seberou svých pět švestek a jdou si zacvičit do posilky bez jakýchkoliv výmluv a problémů, aniž by k tomu potřebovali někoho "za zadkem". Jak to máte vy? Cvičíte raději sami nebo s někým? Jste asociálové, kteří nejsou zvědaví na názory jiných, nebo si rádi necháte poradit a berete si příklad z ostatních, kteří např. bojují s váhou stejně jako vy?

Hezký den.
Kriss

11 komentářů:

  1. Nevadí mi si zacvičit doma samotná, ale je fakt, že vydržím tak tu půl hoďku, ale na Jillian je to akorát :-D
    Pak chodím do fitka s kamarádkou, která i předcvičuje, takže to je pro mě opravdu motivace a ona mě vlastně žene kupředu :))

    OdpovědětVymazat
  2. Nikdy jsem s nikým nechtěla cvičit, protože jsem se jednak styděla, jednak si ráda jedu podle sebe a takový ty povzbuzovačky Ty to dáš, Pojď ještě dva a bude to, Posledních 500 metrů, zaber - tak ty mě přiváděly k na**** naštvání :D a touze dotyčného kopnout nebo praštit činkou :D
    Dneska ale cvičíme a běháme zpravidla ve dvou a je pravda, co říká článek. Doba cvičení se prodloužila a navíc se to snažím neflákat, protože vidím, že ten parťák dře, tak nebudu lemra a máknu si taky :D :)))

    OdpovědětVymazat
  3. Já když šla poprvé do fitka tak s kamarádkou a teď chodím i sama, na lekcích je stejně hodně lidí a do posilky teď skoro nechodím, ale šla jsem i bez té kamarádky a v pohodě :) je fakt že s instruktorkou podávám lepší výkony než sama doma.. jestli chci doma fakt makat tak musí se mnou být v pokoji bratr, který mě vždycky kritizuje když polevím, takže mě to nakopne :D a třeba běhání mi vůbec nevyhovuje s někým, to běhám radši sama :)

    OdpovědětVymazat
  4. Já teda radši běhám sama, nemám ráda lidi okolo, hrozně mě to ruší=D a zrovna u toho běhání je to i dost omezující, člověk se musí přizpůsobovat a to už je takové na nic..Poradit si ale na druhou stranu nechám ráda, to zase jo:) akorát nepotřebuju, aby mi pak někdo stál za zadkem a dohlížel:D to už je takové omezující a nebaví mě to..

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem taky spíš vlk samotář. Mám ráda, když se můžu obléct a jít cvičit nebo běhat zrovna, když se chce mně. Na druhou stranu už víc jak 2 roky cvičím sama a letos mi kamarád navrhl, že se mnou bude chodit posilovat a dávat na mě pozor, tak toho ráda využiju. Bude to změna.

    OdpovědětVymazat
  6. Já teda ráda cvičím sama. Nedovedu si představit, že to samé co já by cvičil někdo vedle mě. Absolutně bych se nemohla soustředit. :D A navíc nechci, aby mě někdo viděl uřícenou a zpocenou.
    S nadpisem souhlasím, proto mám také blog. Nebýt jeho a vás, holky, tak svou cestu za vysněnou postavou dávno vzdám. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Buď better-lifestyle@seznam.cz nebo anife.cook@gmail.com :)

    OdpovědětVymazat
  8. Párkrát jsem cvičila s přítelem, ale po jeho úraze jsem na to zůstala sama a vůbec se toho nebojím, ba naopak - cvičí se mi lépe. Zajdu si do dámské posilky, která je báječná, prosotrná (třípatrova :D) a většinou tam bývám sama nebo s párem dalších nadšených slečen/paní. Radši tam chodím sama a žádné výmluvy mě zatím nepotkaly. Vždy se tam těším, se cvičením doma, do kterého jsem se musela spíš nutit, se to nedá srovnávat :)

    OdpovědětVymazat
  9. Já bohužel žádného motivátora nemám, takže jsem na to sama a taky to podle toho vypadá. :D Je fakt, že ve dvou se to lépe táhne, pokud jsou na tom ti dva zhruba fyzicky stejně, jinak to trošku kazí sebevědomí, ale i to se dá zvládnout. :)

    OdpovědětVymazat
  10. Já se k tomu nějak nemůžu pořádně dokopat. Ale radši cvičím sama, aby mě nikdo neviděl. :D

    OdpovědětVymazat
  11. Já jsem samotář, ráda cvičím i chodím na lekce sama :)
    ale zas do posilky ocenuji s někým.. ale převážně s klukama, s holkama mě to moc nebere .)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář. :-)