* Moje sportovní výbavička

Přeji vám krásné nedělní ráno! Já se co nevidět vydám na svůj dnešní trénink do posilovny, a protože mě před pár dny napadlo téma na článek, tady je - moje sportovní výbavička. Takže pokud vás zajímá, co si s sebou tahám vždy do posilovny (ano, určitě vás to všechny zajímá :D), nebo pokud nevíte, co si do své tašky máte přihodit vy, je tento článek určen právě vám. Tak ať se líbí. ;) A v komentářích mi nezapomeňte vyklopit, co si s sebou taháte vy. :))

1) Cvičební úbor je základem, to je snad jasné jako facka (nebo jak dvě facky? :D). :)) Já vám ten svůj už ukazovala a asi stokrát jsem vychvalovala právě ten nejnovější od firmy Reebok. A právě proto, že jsem z něho tak šťastná jak malé děcko, ho před vámi kliďánko vychválím i po stoprvé. :)) Ale teď opravdu, ty kraťásky byly stvořeny pro mě (pominu-li, že jsem hodně musela přemlouvat sama sebe, abych v nich vůbec vylezla před lidi se svýma depčičkama z mých nohou, ale tak... :))). Proto být vámi, soustředím se především na pohodlné oblečení, ve kterém se cítíte dobře. Nesejde na tom, zda budete cvičit v teplácích (i když vzhledem k tomu, že např. u tréninku nohou se vždy setsakramentsky zapotím, bych se v nich zřejmě uvařila :D), tříčtvrťácích, kraťáscích či jiném sportovním "spodku". Z vrchních dílů cvičebního úboru upřednostňuju tílka, v tričkách je mi horko.

2) U oblečení ještě chvilinku zůstaneme. Důležitým prvkem v mé sportovní tašce je také sportovní podprsenka, bez které bych, vážení, nedala ani ránu. Nejde o to, že bych měla problémy se svými vnady (ony tam totiž skoro žádné nejsou, když jsem plochá jak prkno :D), ale zkrátka ten pocit fixace je k nezaplacení. A navíc je to nejpohodlnější podprsenka, kterou jsem kdy měla (ehm, všeho všudy jsem měla dohromady asi dvě :D). Na Instagramu padl dotaz, odkud ji mám, ovšem na to nedokážu odpovědět, protože jsem ji dostala. :)) No, a ručníček snad komentovat netřeba, prostě čapnu ten, který je doma. 

3) Nepostradatelné jsou v mé výbavě rukavice, bez kterých bych měla nepěkné mozoly (i když ty mám i tak :D), ale holt pro ten pocit, znáte to. :)) Rozhodně vřele doporučuji všem, kteří nejdou do fitka jen na pás nebo hopsat s dvoukilovýma činkama. Například při takovém mrtvém tahu je skutečně využijete.

Sporttester využívám tak napůl. Hrudní pás mi leží doma na radiátoru naprosto nevyužitý. Kdybych to kdy byla tušila, prostě bych si koupila jen sportovní hodinky, protože tento sporttester od Sigmy mi slouží pouze pro kontrolu času přestávky mezi jednotlivými cviky. Ale na druhou stranu jeho koupě nelituji, protože nikdy nevím, kdy se mi bude hodit i aktuálně nevyužívány hrudní pás. :))

Ňuňu shaker Nano, který prostě a jednoduše miluju. ♥ Líbí se mi jeho praktičnost, protože má objem pouhých 300 ml, a proto ho hodím do tašky a ani o něm nevím. Zabírá vážně maličko místa, takže určitě doporučuju všem, kteří si chtějí ušejkovat nějaký ten protein na cestách. :)) A shaker s sebou netahám samozřejmě jen tak pro parádu, ale právě na ušejkování potréninkového nápoje, resp. proteinu, který jsem tedy nefotila.

4) Botky dorobotky. Kliďánko si můžete cvičit v žabkách, nazouvácích nebo naboso jak někteří frajeři u nás, ale já dávám přednost pevné obuvi, ve které je můj postoj stabilní, která mi nohu fixuje, a umožní mi tak odjet kvalitní trénink (čímž nechci hanit ani žabky, ani pantofle, ani bosé nohy, ale uznejte, že to vážně není to pravé ořechové, nicméně každý dle svého gusta :))). Boty to sice nejsou klasické sportovní, žádnou fajfku, pumu a jiné blbůstky na nich nehledejte, protože to jsou skejťácké boty z dob, kdy malá Kristýnka chodila na základní školu a frčela si v hip-hopu a podobných srandách. Tehdy mě stály pěkný balík, bylo to něco přes dva tisíce (dnes už bych to za ně asi nedala), ovšem musím uznat, že to byly skutečně dobře utracené peníze. Nadělala jsem v nich pěkných pár let parádu jako nikdo (i když to jsou původně pánské boty) a navíc i po osmi letech mi dobře slouží, resp. spíše dosluhují. Jsou to staříčci, takže by je brzy měli vystřídat nějací noví fešáci, ale znáte to, pořád to odkládám a odkládám... Takže to vidím tak, že dokud se úplně nerozpadnou, žádné si beztak nekoupím. :D

5) Blbinky na závěr. I když i přesto jsou to důležité věci, bez kterých bych se při i po cvičení neobešla. Nějaké ty kosmetické preparáty jsou snad samozřejmostí. Gumička je pro mou koňskou hřívou takřka nutností, stejně jako cool hřebínek od Nestlé, který mé vlny po tréninku parádně zkrotí (dělám si legraci :D). Jako věčně rýmou postihnutý člověk u sebe stále nosím kapesníčky, tyto jsou od Kleenexu a úžasně voní! ♥ A papírky na závěr - rozpisy jednotlivých tréninků. Holt jsem hlava děravá, a i když jedu všechny cviky ve stejném počtu opakování i sériích, tak prostě musím mít taháčky, abych věděla, co cvičit. A abych se nemusela v papírcích přehrabovat, tak mám cviky přehledně seřazené do barevných tabulek, takže je hned svět krásnější. :D

A ještě jedna selfie z mé posilovny po náročném tréninku nohou, jak jinak než v milovaných kraťáscích. A ano, vím, že už je viděl celý svět, ale nemohla jsem ji sem nedát, když jste mi furt hubovali, že nepřispívám fotkami se svým obličejem. Tady mi do té mé tlamky sice nejde moc vidět, ale že jste to vy, časem pro vás jistě nafotím víc takových (a lepších :D) fotek. :))

Co si s sebou nosíte do posilovny vy?

Užijte si zbytek víkendu. Já mám dnes svůj první opravdický paleo den, protože dnes už jedu úplně clean. Posledním neřádem v mém jídelníčku byly vločky, kterých jsem se rozhodla dobrovolně vzdát. Nedělám z toho žádnou tragédii, vždyť žít se dá i bez nich. :)) A jo, vím, že vy závisláci na ovesné kaši tomu teď nevěříte, ale to já taky nevěřila, když jsem četla, jak někdo funguje bez rýže, brambor, těstovin, tvarohu a dalších věcí. Ale to už bude zřejmě věc priorit každého z nás. :)) A víte co? Je mi moc krásně, mám pozitivní energii, radost z jídla a ze sebe samé. V pátek jsem byla na měření InBody, které sice nedopadlo úplně dle mých představ, protože se mi moc nepohnul tuk, ale zase přibyly nějaké svaly a stále se zmenšuju, čehož je mi důkazem můj krejčovský metr. A nebojte, jak bude více o čem psát, článek o mém aktuálním stravovacím režimu i s fotkami záhy přibude na blog. :)) S ničím se netajím! :)) A jedna motivace na závěr...

Do toho! Řekni mi, že nejsem dost dobrá. Řekni mi, že to nedokážu. Protože já ti zas a znovu ukážu, že dokážu!

PS: Omluvte dnes můj přehnaný rádoby humor, skoro to vypadá jako bych snědla vtipnou kaši (i když s kašemi jsem nadobro skoncovala :D), ale asi jsem se s přicházejícím jarem nějak "rozjela", takže tady bude krapet veseleji. Tak snad neva, když odkryju i svou druhou tvář a nebudu furt tak vážná. :))